Jak to ale s název kraje skutečně je?

V nově vzniklé vyšší územně správní celky (VÚSC), musí mít podle zákona ve svém oficiálním názvu slovo „kraj“ nebo „země“. Zákonodárci též při schvalování zákona kraje přímo pojmenovali. A to podle jednouchého klíče – názvu krajského města. I když ne docela, protože to by se Budějovický kraj musel jmenovat Českobudějovický (podobně jako Královéhradecký).
Zákon ovšem dává krajským zastupitelstvům pravomoc název kraje změnit. Konečné slovo má pak Parlament ČR.

Vzhledem k tomu, že ve středu 21.2.2001 schválila Poslanecká sněmovna v prvním čtení návrh ústavního zákona, který mění název kraje na Jihočeský, je téměř jisté, že brzy bude „Budějovický“ historií.

Zastánci změny názvu kraje i mnozí regionální politici se v souvislosti s rozhodnutím poslanců nechali slyšet, že „jsou tradicionalisty“ nebo „že pojmenování podle krajských měst nemá tradici“ či „že oblasti se vždy říkalo jižní Čechy.“
Spíše opak je však pravdou!
„Tradice názvu „Jihočeský“ je mladší než mnozí naši politici a poslanci a pojmenování krajů podle jejich „hlavních měst“ tradici v Česku má.

Jak ukazují níže popsaná fakta, objevil se název „Jihočeský kraj“ poprvé až v roce 1960. Ovšem v roce 2000 vzniklý Budějovický kraj nereprezentuje celou oblast „jižní Čechy“. K tomu mu chybí, jak vyplývá z níže popsaného, přinejmenším většina Pelhřimovska, tedy i Pacovsko.

Nevěříte? Pojďme se ve zkratce ohlednout za historií krajského zřízení:

Označení „jižní Čechy“ vyplývá spíše ze zeměpisné polohy. Lze říci, že jižní Čechy jako takové vymezuje území 2 krajů z let 1654 – 1751, tedy Prácheňského a Bechyňského, resp. po jejich rozdělení území 3 krajů z let 1751 – 1849, tj. Prácheňského, Budějovického a Táborského. Jejich území zahrnovalo na západě i Sušicko a Horažďovicko a tedy de facto většinu Šumavy (dnes rozdělena mezi Plzeň a České Budějovice). Východní hranice vždy respektovala zemskou hranici Čech a Moravy.

K prvnímu umělému zásahu došlo v roce 1851 se vznikem krajských vlád, později úřadů. Část jižních Čech spadala pod Plzeň, naopak část středních Čech zase pod Budějovice. Ovšem východní hranice zůstala zachována, tedy stále byla respektována zemská hranice.

Rozdělení na Čechy a Moravu přetrvalo staletí, obě světové války, protektorát. Nepřežilo však rok 1948.
K částečné nápravě východní hranice kraje došlo v roce 1960 – vzniká Jihočeský kraj. Kraj který po 12 letech opět zabírá většinou oblasti označovanou za jižní Čechy.

V roce 2000 vzniká zákonem o VÚSC kraj Budějovický. Ten nezahrnuje celou oblast „jižní Čechy“, k tomu mu chybí přinejmenším většina Pelhřimovska, tedy i Pacovsko.
Tolik stručný vývoj.

Pokud zajímá, jak kraje vypadaly, tak Vás BudNEWS nyní zvou na krátký výlet „historií krajského zřízení“ na území jižních Čech:

I. léta 1654 – 1751
V období let 1654 až 1751 byly dnešní jižní Čechy rozděleny na dva kraje, Bechyňský (se sídlem v Bechyni) a Prácheňský (se sídlem v Písku). Rozdělení na tyto dva kraje bylo na základě tzv. berní ruly a vycházelo ze středověkého rozdělení území Čech.
Budějovice a Tábor patřily do kraje Bechyňského, ale například Hluboká a Prachatice již do Prácheňského.

Srovnání: Tyto dva kraje cca zahrnovaly celé území dnešního Budějovického kraje a většiny Pelhřimovska. Součástí Prácheňského kraje byly také Horažďovice a Sušice a téměř celá Šumava (dnes Plzeňský kraj, dříve Západočeský kraj).
Navíc východní okraj kraje respektoval historickou zemskou hranici Čech a Moravy.


II. léta 1751 – 1849
V této době se poprvé objevuje Budějovický kraj se sídlem v Budějovicích Českých. Jižní Čechy byly rozčleněny na tři kraje: Prácheňský (Písek), Budějovický, Táborský (Tábor).
Mezi vzniknuvší tři nové kraje bylo rozděleno území tzv. velkého předešlého kraje Prácheňského a Bechyňského.

Hranice mezi novým Prácheňským (změna oproti původní rozloze před r. 1751) a Budějovickým, resp. Táborským krajem tvořila cca hranice dnešních okresů České Budějovice / Prachatice, České Budějovice / Písek, Písek / Tábor. Hranice mezi Táborským a Budějovickým nekorespondují s dnešními hranicemi okresů. Lze říci, že území jižní a jihovýchodní části okresu Tábor a západní a jihozápadní části (zejména Třeboňsko) okresu Jindřichův Hradec patřilo do Budějovického kraje.

Srovnání: Východní okraj kraje respektoval historickou zemskou hranici Čech a Moravy a všechny tři kraje tak zhruba svými vnějšími hranicemi ohraničovaly území dnešního Budějovického kraje a Pelhřimovska. Součástí Prácheňského kraje byly také Horažďovice a Sušice a téměř celé Šumava.


III. léta 1849 – 1851
V tomto období kraje neexistovaly.


IV. léta 1851 – 1855
Vznikají krajské vlády, nově jsou rozděleny bývalé tři kraje z let 1751 – 1849. Sídlem jedné ze 7. krajských vlád na území Čech se stávají České Budějovice. Území kraje pod správou této vlády poprvé ignoruje historické vymezení jižních Čech (naposledy třemi kraji).
Budějovický kraj zahrnuje území předešlého Budějovického a Táborského kraje a nově i celé dnešní Benešovsko. Navíc je ke kraji připojen i severovýchodní cíp Prácheňské kraje.
Téměř celý Prácheňský kraj ovšem spadá nově pod Plzeňský kraj se sídlem vlády v Plzni.
Zachováno zůstává rozdělení Čech a Moravy – východní okraj kraje respektoval historickou zemskou hranici.


V. léta 1855 – 1868
Dochází k jedné změně. Zanikají krajské vlády a vznikají krajské úřady. Jinak žádná změna. VI. léta 1868 – 1949 kraje jako správní jednotky neexistovaly
Země byla rozdělena na malé „soudní“ okresy, jejichž hranice se postupně měnily, okresy se slučovaly apod.. Bývalá krajská města se stávala kulturními, průmyslovými a dopravním centry pro oblast bývalých krajů. V těchto městech mnohdy sídlily některé pobočky státních institucí, bank apod..


VI. léta 1949 – 1960
Vzniká nové krajské rozdělení. Nikoliv však již rozdělení Čech a Moravy, ale rozdělení Československa. Nové kraje nerespektují hranice zemí – Čech a Moravy, ale pouze České a Slovenské republiky.
Zákonem z 21.12.1948 s účinností od 1.1.1949 vzniká mj. Českobudějovický kraj se sídlem v Českých Budějovicích.

Srovnání jeho území s územím krajů existujících před rokem 1849:
Vymezení těmito kraji z let 1751 – 1849:
a) část Prácheňského kraje – část vymezená zhruba dnešními okresy Prachatice, Strakonice, Písek (Sušicko, Horažďovicko a další části Prácheňsko kraje připadají pod kraj Plzeňský)
b) Táborský kraj bez Pacovska a Pelhřimovska, Slavonicko (tato část Čech – někdejšího Táborského kraje – je uměle připojena k „moravskému“ Jihlavskému kraji)
c) Budějovický kraj

Srovnání jeho území s územím kraje existujících v letech 1851 – 1868:
a) Budějovická kraj bez Benešovska a bez Pacovska a Pelhřimovska, Slavonicka (tato část Čech je uměle připojena k „moravskému“ Jihlavskému kraji)
b) připojena část Plzeňského kraje, konkrétně dnešní okresy Prachatice, Strakonice, Písek


VII. léta 1960 – 1990
Od 1.7.1960 vzniká Jihočeský kraj. Zahrnuje celý Českobudějovický kraj existují od roku 1949.
Ale mění se jeho východní hranice, zpět jsou pod správu krajského úřadu v Českých Budějovicích připojena území Pacovska, Pelhřimovska, okolí Kamenice nad Lipou, Slavonicko; nově je připojeno Humpolecko.
Zejména díky připojení dnešního okresu Pelhřimov odpovídá východní hranice kraje alespoň z větší části původní zemské hranici s Moravou.


VIII. léta 1990 – 2000
Kraje sice existují, zanikají krajské správní úřady (Krajské národní výbory v čele s předsedou kraje). V bývalých krajských městech ale existují regionální pobočky státních institucí s působností většinou na území kraje. Stejně tak krajské soudy mají působnost na území těchto krajů a stejná situace je i u katastrálních úřadů typu I. a katastrálních inspektorátů (dříve Krajských geodeticko- kartografických správ). Nejinak je tomu u působnosti krajských správ Policie ČR (dříve Sboru národní bezpečnosti) apod..


IX. od r. 2000
Od 1.1.2000 je zákonem vyhlášeno nové krajské zřízení. Vzniká 13 krajů, jedním z nich je Budějovický kraj se sídlem v Českých Budějovicích. Od prosince 2000 vzniknou opět Krajské úřady v čele s hejtmanem, krajskou radou a zastupitelstvem (dříve se „hlava“ kraje označovala tituly: hejtman, president, předseda).

Nové krajské zřízení je ovšem jakýmsi hybridem mezi kraji zřízenými od 1.1.1949 a existujícím do r. 1960 a dnešními hranicemi okresů. Budějovickému kraji tak opět, jako v letech 1949 – 1960, chybí Pelhřimovsko a s ním i Pacovsko. Není respektována hranice Čech a Moravy.